“Americký prezident Joe Biden naopak už pozvání potvrdil, ve Francii bude od 5. do 9. června.” (30.5.2024, Novinky.cz)
Pan prezident Biden zřejmě nejen přizval pozvánku, ale dokonce Francouzům otcovsky pomohl se seškrtáním seznamu hostů.
Jistě, jeden by si řekl: drobná záležitost v záplavě špatných a ještě horších vyjádření a událostí, které zaplavují titulky. Pro mě je ale symptomatická a ukazuje na jednu z forem úpadku naší Evropy.
Evropský duch, se svou (pravda, vždy kolísající) schopností nahlížet svět skrze komplexnější, kulturní dimenze existence (umění, dějiny, literaturu, vědu a humanitní nauky) je nahrazován úplně něčím opačným, alespoň ve veřejné sféře. Tím je hlasité provolávání pouček a prezentování demonstrativních, moralizačních gest, které dnes suplují roli politiky, a jež jsou bubnována za pomoci médií, která se pevně identifikovala do role papouška. Jedině v tomto kontextu se může jevit jako dobrý nápad vyloučit Rusko z oslav 2. SV: má to být zřejmě důležitější než připomenutí, že ani vylodění v Normandii by nebylo možné, kdyby na východní frontě nepoložilo život 26 miliónů vojáků a obyvatel SSSR.
Fakt, že tak Francouzi nejspíš jednají pod americkou taktovkou, je víceméně drobnost, která nepřekvapí. Podstatnější je, že evropská společnost dospěla do stádia vývoje, kdy to jejím elitám přijde jako výborný nápad. Mezitím se část populace zmůže na občasný nesouhlas s tímto obecnějším kurzem, dokonce výbuch hněvu, jako v případě některých farmářů, ale být nazlobený je žal ještě daleko od formulace koherentní, politické alternativy.
